Ph.D. existence v oboru psychologie v ?esk& republice a na Slovensku: (de)motiva?n& faktory a kari&rn& pl&ny student? (PDF Download Available)
See all >19 References
11.99Palack? University Olomouc8.83Palack? University Olomouc5.98Palack? University OlomoucAbstractStudents from the Czech Republic and Slovakia reported about their motives to study doctoral degree in psychology,
satisfaction with the study programme and career plans aft er successful fi nish of their studies. Data
come from three interconnected studies and were collected under the auspices of VZKAS project. First study
deals with the motivation to study doctoral degree and career plans of students who did not enter doctoral
studies (master’s degree students) yet, but think about that. Second study focuses on the same topics as well
as on the satisfaction of doctoral students with their studies. Th ird study is qualitative and adds more contextualised
refl ections of doctoral students to previous two online questionnaires. Results off er valuable insight
into a little explored area.
Studenti z ?eské republiky a Slovenska odpovídali na dotazy ohledně motiv? pro studium doktorského programu
v oboru psychologie, spokojenosti se studiem a kariérních plán? po úspě?ném zakon?ení studia. Data
?erpáme ze t?í propojen?ch studií, které vznikly v rámci projektu VZKAS. První studie se zab?vá motivací
ke studiu doktorátu a kariérními plány u student?, kte?í na doktorát je?tě nenastoupili (magister?tí studenti),
ale uva?ují o tom. Druhá studie se kromě témat z první studie zab?vá také spokojeností doktorand? se studiem.
T?etí studie je kvalitativní a doplňuje on-line dotazníková ?et?ení o hlub?í a více kontextuálně zakotvené
refl exe doktorand?. V?sledky p?iná?ejí cenn? vhled do u nás málo probádané oblasti.Discover the world's research14+ million members100+ million publications700k+ research projects
PhD existence I?esko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a?o?doktorandech
PhD existence I?esko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a?o?doktorandechM????? D?????M??????? C??????A??? N?????K???? B?????? (Eds.)Univerzita Palackého v?OlomouciFiloso? cká fakultaOlomouc 2011Sborník p?íspěvk? z?PhD existence: ?esko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a?o?doktorandech. Konference se konala 4.–5. dubna 2011 v?Olomouci.
Oponenti:PhDr.?Matú? ?ucha, Ph.D.Doc.?PhDr.?Vladimír ?ehan Konference se konala pod zá?titou děkana Filozo? cké Fakulty Univerzity Palackého v?Olomoucidoc.?Ji?ího Lachaa?rektora Univerzity Palackého v?Olomouciprof.?Miroslava Ma?láněspole?ně organizovaly Katedra psychologie Filozo? cké fakulty UP v?OlomouciPsychiatrická klinika 1. léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v?Praze.Na?vydání této publikace se ? nan?ně podílí:Evropsk? sociální fond,Státní rozpo?et ?eské republiky?íslo a název projektu: CZ.1.07/2.3.00/09.0206, Vzdělávání a zvy?ování kompetencí pro konkurenceschopnost akademick?ch pracovník? a postgraduálních student?Neoprávněné u?ití tohoto díla je poru?ením autorsk?ch práv a m??e zakládat ob?anskoprávní, správněprávní pop?. trestněprávní odpovědnostAutorem obálky je Kate?ina MankováEditors (C) Martin Dolej?, Miroslav Charvát, Ale? Neusar, Klára Bendová, 2011Cover (C) Kate?ina Manková, 2011(C) Univerzita Palackého v Olomouci, 2011Edi?ní ?ada – Sborníky1. vydáníISBN 978-80-244-2858-1
5OBSAHPh.D.?Existence v?oboru psychologie v??eské republice a?na?slovensku: (de)motiva?ní faktory a?kariérní plány student?Ale? NEUSAR, Miroslav CHARV?T, Martin DOLEJ? ..........................................................................................11Alexithymie?a?strategie?zvládání?stresu?u?lidí?závisl?ch?na?alkoholuRoman?PROCH?ZKA ................................................................................................................................................26Aspekty?neuvedomovanej?percepcie?v?procese?rozhodovaniaKatarína?KO??KOV?,??ubor PIL?RIK ...................................................................................................................33Aspekty??ivotní?spokojenosti?singles?a?jejich?ově?ení?na??káláchVeronika?O?EN??KOV? .......................................................................................................................................... 46Dispozi?n??optimizmus/pesimizmus?ako?mediátor?averzie?vo?i?riziku?v?procese?rozhodovaniaMatú? GRE?O, ?ubor PIL?RIK ...............................................................................................................................53Dynamické?testovanie?inteligencie?a?jeho?princípy:?sp?tná?v?zba?a?citlivos??na?pomocVladimír??EMA .......................................................................................................................................................... 70Dynamické?testovanie?profesijn?ch?záujmov:?kon?trukcia?nástrojaMarcel?MARTON?IK ................................................................................................................................................79Je?rozdiel?medzi?t?m??o?by?sme?chceli?a?naozaj?spravíme?v?náro?nej??ivotnej?situáciiMonika?VAVRICOV? .................................................................................................................................................89Kvalita??ivota?a?emocionálne?pre?ívanie?u?onkologick?ch?pacientokKarolína?BARINKOV?,?Margita?MES?RO?OV? ..................................................................................................98Mediovaná?u?ebná?skúsenos??u?detí?zo?sociálne?znev?hodňujúceho?prostrediaZuzana?LAPUTKOV? .............................................................................................................................................. 111Medzigenera?né?rozdiely?v?motiva?nej??truktúre?mana?érovMartin?FERO .............................................................................................................................................................122Osobnostní?charakteristiky?a?sociální?mobilitaTereza?BARIEKZAHYOV?,?Ji?í??AFR ................................................................................................................... 132Perspektivy?pro?ívání?gravidity?a?mate?ství?adolescentních?matekPavla?SKASKOV? ...................................................................................................................................................... 145Preventure – sou?asné zku?enosti a?ově?ení efektivity metodiky v?praxiEva MAIEROV?, Miroslav CHARV?T, Lenka ?TASTN?, Lenka ENDR?DIOV?, Michal MIOVSK?, Martin DOLEJ? .........................................................................................................................................................151Projektivní?forma?metody?,,kresba?lidské?postavy“?-?m?ty,?dojmy,?pověry?a?faktaRadim BADO?EK .....................................................................................................................................................155Psychofyziologické?koreláty?vo?vyu?ití?v?automobilovom?priemyslePetra?SOL?RIKOV?,?Erik?VAVRINSK?,?Igor?BREZINA,?Daniela?MOSKA?OV? ........................................ 172
Obsah6Psychologické?aspekty?v?běru?uchaze???o?slu?bu?v?ozbrojen?ch?sil?chRoman?POSP??IL? .....................................................................................................................................................179Re? exe student? kombinované formy doktorského studijního programu psychologieVladimíra LOVASOV?, Dana BRABCOV? .......................................................................................................... 190Restricted?environmental?stimulation?therapy?-?moc?tmyMarek MAL??, Martin KUPKA, Veronika KAVKOV?, Vladimír ?EHAN ....................................................197Rizikové?sexuální?chování?u?ivatel??marihuanyAlexandra?DOLE?ALOV??HROUZKOV?,?Petr?WEISS .................................................................................... 212Rozmanitos??integratívnych?a?eklektick?ch?prístupov?v?psychoterapiiBarbora?KICZKOV? ................................................................................................................................................. 222Sociálne reprezentácie pojmu svedomie a??peci? ká jeho vnímania podmienené religióznym a?sekulárnym presved?enímRadoslav?BLAHO,?Mária?BRATSK?......................................................................................................................231Souvislosti?odkladu??kolní?docházky?a?rizika?speci? ck?ch?poruch?u?eníMiroslava?SCH?FFELOV?,?Marína?MIKULAJOV? ..........................................................................................244?a?kosti?pri?vo?be?povolaniaMiroslava?BRUNCKOV?,??tefan?VENDEL ..........................................................................................................252Vplyv?priestorového?usporiadania??kolskej?triedy?na?verbálnu?komunikáciu??iaka?s?u?ite?omSimona?BELOVI?OV? ............................................................................................................................................263Vyu?ití?grafometrie?v?psychologické?diagnosticeDalibor?KU?ERA,?Jana?HAVIGEROV?,?Ji?í?HAVIGER ..................................................................................... 269Vyu?ití?virtuálního?prost?edí?pro?v?ukuKlára?BENDOV?,??árka?KON??KOV?,?Jaroslava?KUB?TOV? .......................................................................276?ivotn??príbeh?ako?sp?sob?zobrazenia?profesie??kolského?psychológaMichaela?VA?OV? ................................................................................................................................................... 281
7 CONTENTPh.D.?Existence in psychology in the Czech Republic and Slovakia: (de)motivational factors and career plans of studentsAle? NEUSAR, Miroslav CHARV?T, Martin DOLEJ? ..........................................................................................11Alexithymia and coping strategies of stress in people dependent on alcoholRoman?PROCH?ZKA ................................................................................................................................................26Aspects of unconscious perception in the process of decision makingKatarína?KO??KOV?,??ubor PIL?RIK ...................................................................................................................33?
e aspects of singles’ life satisfaction and their scale examination…Veronika?O?EN??KOV? .......................................................................................................................................... 46Dispositional optimism/pessimism as a?mediator of risk aversion in decision making…Matú? GRE?O, ?ubor PIL?RIK ...............................................................................................................................53Dynamic testing of intelligence and its principles: feedback and sensitivity to helpVladimír??EMA .......................................................................................................................................................... 70Dynamic testing of vocational interests: creation of measuring toolMarcel?MARTON?IK ................................................................................................................................................79Is di? erence between what we would like and really do?in life eventMonika?VAVRICOV? .................................................................................................................................................89Quality of the life and the emotional experience of the patients with oncological illnessesKarolína?BARINKOV?,?Margita?MES?RO?OV? ..................................................................................................98Mediated learning experience among socially disadvantaged childrenZuzana?LAPUTKOV? .............................................................................................................................................. 111Dispositional optimism/pessimism as a?mediator of risk aversion in decision makingMartin?FERO .............................................................................................................................................................122Characteristics of the personality and social mobilityTereza?BARIEKZAHYOV?,?Ji?í??AFR ................................................................................................................... 132Prospekts of experience gravidity and motherhood of adolescent mothersPavla?SKASKOV? ...................................................................................................................................................... 145Preventure – current experience and test e? ectiveness of the methodology in practiceEva MAIEROV?, Miroslav CHARV?T, Lenka ?TASTN?, Lenka ENDR?DIOV?, Michal MIOVSK?, Martin
.........................................................................................................................................................151?
e method ,,human ? gure drawing“ in projective form - the myths and factsRadim BADO?EK .....................................................................................................................................................155Psychofyziologické?koreláty?vo?vyu?ití?v?automobilovom?priemysle…Petra?SOL?RIKOV?,?Erik?VAVRINSK?,?Igor?BREZINA,?Daniela?MOSKA?OV? ........................................ 172
Content8Psychological aspects of the selection of canditades for military serviceRoman?POSP??IL ......................................................................................................................................................179Re? ections of students studying doctorates in psychology externallyVladimíra LOVASOV?, Dana BRABCOV? .......................................................................................................... 190Restricted environmental stimulation therapy – the power of darknessMarek MAL??, Martin KUPKA, Veronika KAVKOV?, Vladimír ?EHAN ....................................................197Sexual risk behavior among marihuana usersAlexandra?DOLE?ALOV??HROUZKOV?,?Petr?WEISS .................................................................................... 212?
e diversity of integrative ang eclectic approach es to psychotherapyBarbora?KICZKOV? ................................................................................................................................................. 222Social representations of conscience and its perception particularities of religious and secular convictionRadoslav?Blaho,?Mária?Bratská ................................................................................................................................ 231?
e Relationship Between Academic Redshirting And Risk Of Speci? c Learning DisabilitiesMiroslava?SCH?FFELOV?,?Marína?MIKULAJOV? ..........................................................................................244Career decision di?
cultiesMiroslava?BRUNCKOV?,??tefan?VENDEL ..........................................................................................................252E? ect of spatial arrangement of school class on verbal communication between student and teacherSimona?BELOVI?OV? ............................................................................................................................................263Application of graphometry in psychodiagnosticsDalibor?KU?ERA,?Jana?HAVIGEROV?,?Ji?í?HAVIGER ..................................................................................... 269?
e use of virtual enviroment in educationKlára?BENDOV?,??árka?KON??KOV?,?Jaroslava?KUB?TOV? .......................................................................276Possibilities of measuring social skills in elementary school-age childrenMichaela?VA?OV? ................................................................................................................................................... 281
9P?EDMLUVAKdy? p?ed nějak?m ?asem formulovala skupina doktorand? a?u?itel? z?Katedry psychologie FF UP v Olomouci grantov? projekt ucházející se o?podporu z?evropsk?ch strukturálních fond?, tak nebylo zdaleka jisté, jak v?e dopadne. Optimisté vě?ili v?úspěch, skeptikové poukazovali na?zjevná i?skrytá úskalí. Dnes, s?odstupem nemno-ha měsíc?, lze jednozna?ně konstatovat, ?e projekt byl p?ijat a?jeho realizace probíhá velmi úspě?ně. P?edmluva editovaného sborníku nem??e detailně popsat v?echny aspekty realizace, soust?edím se proto jen na?jeden, a?tím byla leto?ní mezinárodní konference s?názvem ,,Ph.D.?existence“. Pokud se nem?lím, tak se jednalo o?první po?in tohoto druhu, tedy konferenci, která by byla organizována a?věnována dominantně doktorandy doktorand?m. V?znam konference dolo?ili svojí ú?astí a?zahajovacími proslovy Jeho Magni? cence rektor UP v Olomouci prof.?RNDr.?Miroslav Ma?láň, CSc., a?Spectabilis děkan FF UP v Olomouci doc.?PhDr.?Ji?í Lach, M.A., Ph.D.V?rukou nyní dr?íte sborník sdělení, která na?konferenci zazněla. Ji? jen p?edbě?né ?tení názv? jednotliv?ch p?íspěvk? napovídá leccos o?bohatosti a??í?i badatelsk?ch záměr? spojen?ch s?p?ípravou jednotliv?ch diserta?-ních prací, ale nabízí také inspirující re? exe světlej?ích i?stinn?ch stránek vlastního doktorského studia a?jeho organizace. Zvlá?tě zajímavé je potom srovnání tohoto typu studia v??eské a?Slovenské republice. Obecně je známo, ?e doktorské studium reprezentuje t?etí a?nejvy??í stupeň v?návaznosti na?stupeň bakalá?sk? a?magister-sk?. K?doktorskému studiu b?vají p?ijímáni jen nejlep?í studenti, uzavírající magistersk? stupeň s?excelentními v?sledky a?pr?kazn?mi v?stupy badatelské práce. P?ijetí do?PGS je pro ně k??en?m cílem dosavadního sna?ení. Na?druhé straně stojí fakt, ?e se jedná o?plně dospělé lidi, kte?í v?podobě stipendia získávají jen zcela bazální ? nan?ní podporu a?jsou nuceni shánět dal?í zp?soby v?dělku, aby udr?eli alespoň základní ?ivotní úroveň. Jde tedy o?dal?í dobrovoln? odklad normální existence s?bonusem prodlou?ení studentského ?ivota. Ti, kter?m se poda?í úspě?ně zvládnout v?echny náro?né po?adavky doktorského studia a? po?obhájení diserta?ní práce a?vykonání státní doktorské zkou?ky a?kter?m se rovně? poda?í získat u?itelské ?i badatelské místo na?vysoké ?kole ?i ve?v?zkumném ústavu, záhy zjistí, ?e ? nan?ní ohodnocení v?podobě mzdy je spí?e podpr?měrné. Je na?í smutnou tradicí, ?e badatelské nad?ení a?nasazení není ?asto p?imě?eně materiálně odměňováno. O?to je t?eba více si vá?it těch mlad?ch lidí, kte?í i?s?vědomím popsaného rezignují na?zajímavě honorovaná místa personalist? ?i expert? poradensk?ch ? rem a?cestou doktorsk?ch studií se upí?í vědě a?v?uce následovník?. Domnívám se, ?e i?tento sborník z?konference o?Ph.D.?existenci je typem nemateriální odměny jednotliv?m autor?m, jejich? texty jsou v?něm uve?ejněny. Děkuji v?em mlad?m kolegyním a?koleg?m, kte?í se tou ?i onou formou na?p?ípravě konference i?vytvo?ení tohoto sborníku prací podíleli, a?p?eji jim co nejvíce zdar?, a?tedy i?co nejméně nezdar? v?jejich badatelské ?innosti i?osobním ?ivotě.doc.?PhDr.?Vladimír ?ehan
11Ale? Neusar, Miroslav Charvát, Martin Dolej?PH.D.?EXISTENCE V?OBORU PSYCHOLOGIE V??ESK? REPUBLICE A?NA?SLOVENSKU: ?DE?MOTIVA?N? FAKTORY A?KARI?RN? PL?NY STUDENT?PH.D.?EXISTENCE IN PSYCHOLOGY IN THE CZECH REPUBLIC AND SLOVAKIA: ?DE?MOTIVATIONAL FACTORS AND CAREER PLANS OF STUDENTSAle? Neusar, Miroslav Charvát, Martin Dolej?Katedra psychologie FF UP v?Olomouci, K?í?kovského 10, 771?80 OlomoucGrantová a? liace: ESF OP VK reg. ?. CZ.1.07/2.3.00/09.0206Abstrakt:Studenti z??eské republiky a?Slovenska odpovídali na?dotazy ohledně motiv? pro studium doktorského pro-gramu v?oboru psychologie, spokojenosti se studiem a?kariérních plán? po?úspě?ném zakon?ení studia. Data ?erpáme ze t?í propojen?ch studií, které vznikly v?rámci projektu VZKAS. První studie se zab?vá motivací ke?studiu doktorátu a?kariérními plány u?student?, kte?í na?doktorát je?tě nenastoupili (magister?tí studenti), ale uva?ují o?tom. Druhá studie se kromě témat z?první studie zab?vá také spokojeností doktorand? se studi-em. T?etí studie je kvalitativní a?doplňuje on-line dotazníková ?et?ení o?hlub?í a?více kontextuálně zakotvené re? exe doktorand?. V?sledky p?iná?ejí cenn? vhled do?u?nás málo probádané oblasti.Abstract:Students from the Czech Republic and Slovakia reported about their motives to study doctoral degree in psy-chology, satisfaction with the study programme and career plans a? er successful ? nish of their studies. Data come from three interconnected studies and were collected under the auspices of VZKAS project. First study deals with the motivation to study doctoral degree and career plans of students who did not enter doctoral studies (master’s degree students) yet, but think about that. Second study focuses on the same topics as well as on the satisfaction of doctoral students with their studies. ?
ird study is qualitative and adds more contex-tualised re? ections of doctoral students to previous two online questionnaires. Results o? er valuable insight into a?little explored area.Klí?ová slova:doktorské studium, psychologie, kariéra, motivace, spokojenost, Ph.D.Key words:doctoral degree, psychology, career, motivation, satisfaction, Ph.D.1 ?vodDoktorské studiem je v??eské republice i?na?Slovensku v?posledních letech stále více populární a?je nav?těvová-no vět?ími po?ty student?. A?koliv nejsou dostupné p?esné statistiky, nep?jde ji? o?desítky student?, ale ?ádově o?stovky (pokud po?ítáme i?externí studenty). Psychologie není v?tomto trendu samotná, nebo? dle ?eského statistického ú?adu (2011), kter? vychází z?dat ?stavu pro informace ve?vzdělávání ?R, studovalo doktorát v?roce 2002 celkem 18 tisíc student? a?v?roce 2009 to bylo ji? 26 tisíc student?. Na?Slovensku jde o?podobn? trend. V?roce 2003 nav?těvovalo postgraduální studium 9 tisíc student? a?v?roce 2010 ji? 11 tisíc (UIP?, 2011).Jako autorsk? t?m, kter? má s?doktorátem své osobní a?poměrně ?erstvé zku?enosti, nás vzr?stající trend po?tu doktorand? tě?í, ale na?druhou stranu si uvědomujeme i?mno?ství obtí?í spojen?ch s?kvalitou doktor-ského programu i?uplatnitelností absolvent?. Proto jsme za?ali klást mnohé otázky, nap?íklad: Co vede tyto vysoké po?ty student? k?získání doktorátu? Co o?ekávají, ?e se nau?í? A?nau?í se to opravdu? Jak jsou spokojeni s?doktorsk?m studiem a?jeho pr?během? A?co hodlají dělat, a? doktorát dokon?í? K??emu si myslí, ?e doktorát má b?t? A?k??emu skute?ně je? … Podobn?ch otázek jsme měli (máme) v?hlavě mnoho.V?zkumn?ch studií o?této populaci – o?doktorandech v??eské republice ?i na?Slovensku – není mnoho, nicméně ji? existuje ur?itá diskuze o?kvalitě odborné p?ípravy v?postgraduálním studiu (dále i?PGS nebo
Ph.D.?existence v?oboru psychologie v??eské republice a?na?Slovensku: (de)motiva?ní faktory a?kariérní plány student? 12doktorské studium) v?humanitních oborech a??áste?ně i?samotné psychologii. Se snahami reformovat vysoké ?kolství v??eské republice (dále i??R) i?na?Slovensku tyto debaty zintenzivňují a?probíhají na?několika úrovních. Za?ít m??eme u?bě?né a??asto nelichotivé v?měny zku?eností mezi jednotliv?mi doktorsk?mi studenty, která vět?inou probíhá zcela neformálně a?málokdy z?ní něco dolehne dále ne? k?u?ím kolegy v?kabinetu. Pokusíme se tuto úvodní my?lenku dolo?it jedním z?vyprávění, které je dosti kritické a?trefně pojmenovává ?adu neduh?:,,Mám kamarády, kte?í studovali doktorandské programy v?p?írodovědn?ch oborech, někte?í na?Západě, a?tam je situace následující: doktorand se podílí na?v?zkumu svého vedoucího, stru?ně ?e?eno dělá onu p?í-slove?nou mraven?í práci, ale na?oplátku za?to získává pozornost a??as svého vedoucího, kter? se mu věnuje alespoň někdy, a?doktorand tak má mo?nost se něco nau?it, u?it se z?jeho zku?eností. To m?j vedoucí v??ádném p?ípadě nenabízel, měl sv?ch starosti dost a?v?podstatě po?celou dobu ho moje práce nijak nezajímala. Moje práce, kromě obecného odevzdání ,,ně?eho“, v?podstatě nezajímala v?bec nikoho. Co jsem si nena?el sám, a? u? v?rovině metodologick?ch postup? ?i teoretick?ch základ?, to jsem nijak jinak nezískal. Stejn? formalismus vnímám i?obecně v?poněkud ne??astném nastavení postupu v?akademickém ?eb?í?ku – jde p?edev?ím o?po-?ty ?lánk?, obsah není a? tak d?le?it?. Pokud napí?u jeden skvěl? ?lánek, tak jsem po?ád vnímán jako hor?í vědec ne? ten, kdo napí?e pět pr?měrn?ch. Ano, existuje impact faktor, ale v?na?ich poměrech jde o?úplně jinou galaxii… Kvantita válcuje kvalitu. U?ím rád a?sna?ím se svoji p?edná?ky neustále vylep?ovat, zajímat se o?moderní didaktické metody, ale ta pedagogická ?ást univerzitní práce je dal?í oblastí, která je paradoxně někdy vnímána jako podru?ná. … Myslím, ?e tento formalismus, dělání věcí jen aby nějak vypadaly, a?niko-liv s?cílem o?co nejlep?í práci, ur?itě p?ispěl k?ochladnutí mého zájmu o?studium. Asi se na?svět dívám p?íli? idealisticky.“ (narativ 4)Někdy je vznesena podobná p?ipomínka, dotaz ?i návrh i?na?odborném fóru, ?astěji se ale forma studia a?její obsah ?e?í spí?e na?poradách kateder ?i ústav?, které doktorské studium realizují. A? potud ov?em jde o?informace opět ?ir?ímu publiku spí?e nedostupné a?pozornosti v?zkumník? unikající.Na?vy??ích úrovních zmiňme jednání akredita?ních komisí nebo dokonce jednotící snahy p?ekra?ující hranice na?ich dvou stát?, tj. nap?íklad evropské minimální standardy doktorského studia v?psychologii p?ed-stavované Evropskou federací psychologick?ch asociací (EFPA, 2010) ?i obecněj?í a?ve?svém ú?inku na?podo-bu postgraduální p?ípravy na?na?ich V? v?znamněj?í Boloňsk? proces. I?Národní politika v?zkumu, v?voje a?inovací ?eské republiky na?léta
deklaruje pot?ebu zab?vat se podporou motivace pro mladé vědecké pracovníky (Rada pro v?zkum, v?voj a?inovace, 2009). Cílem je zajistit pro v?zkum a?v?voj dostatek odborník? a?p?ipravit pro ně dostate?ně zajímavé podmínky. Zna?né ?ásti z?cíl? této koncepce je dosahováno pomocí ? nancí ze strukturálních fond? EU a?jejich opera?ních program?. D?kazem toho jsou i?na?e v?zkumné a?vzdělávací snahy v?rámci projektu ,,VZKAS“, které jsou ? nancovány z?projektu ESF a?státního rozpo?tu ?eské republiky. Co se ov?em t?ká konkrétních motiva?ních ?initel? na?úrovni jednotlivce ?i reáln?ch kariérních vyhlídek, ty nejsou v?tomto spí?e strategickém dokumentu prioritou.2 Teoretická v?chodiskaV?na?em ?lánku p?edstavujeme díl?í v?sledky ze t?í aktuálně realizovan?ch studií, kter?mi se pokou?íme p?ispět do?této diskuze pomocí v?zkumem zachycen?ch zku?eností a?postoj? samotn?ch student?. V?ohnisku na?eho zájmu pak budou zejména díl?í témata: motivace k?doktorskému studiu, spokojenost se studiem a?jeho pr?během a?kariérní plány do?budoucna. P?edstavíme v?ak nejprve některé poznatky, které na?toto téma byly publikovány.2.1 Pozice doktorand?Studie ?ervinkové (2010), která probíhala v?letech , pou?ila kvalitativní metodologii s?etnogra? ck?m interpreta?ním rámcem. Sběr dat byl zalo?en na?zú?astněném pozorování a?na?individuálních a?skupinov?ch rozhovorech. Doktorské studium bylo sledováno jako úsek na?akademické dráze doktorand? a?doktorandek a?na?p?íkladu vyprávění o?v?voji doktorského studijního programu jedné nejmenované fakulty v??R se au-torce poda?ilo identi? kovat ?adu neduh?, kter?m v?voj studia na?této fakultě trpěl. Domníváme se, ?e ?ada z?nich má univerzálněj?í platnost. Pojmenovány byly praktiky vyu?ívání doktorand? jako levné pracovní síly, nerovnoměrné rozdělování úkol? a?nespravedlnost v?nastavení povinností. Zd?razněn byl nedostatek ?asu na?skloubení mnoha rolí, zejména tedy souběh povinností pedagogick?ch, administrativních a?v?zkumnick?ch. Tato vícekolejnost a?,,rozkouskovanost“ podle ?ervinkové ?asto vedla k?oddalování dokon?ení diserta?ních prací, proto?e prioritu dostávaly v?dy úkoly, které se daly zvládnout v?krat?ím ?ase. Práce na?r?zn?ch projek-tech, která se u?doktorsk?ch student? vyskytuje velmi ?asto, zkrátka odvádí od?hlavních studijních povinností.
13Ale? Neusar, Miroslav Charvát, Martin Dolej?Dále bylo upozorněno na?nedostate?nost odborné p?ípravy a?jisté ,,diletanství“ ve?srovnání se standardem jinde ve?světě (nap?. v?USA). Takté? bylo zmíněno p?íli? nízké stipendium, které nesta?í na?pokrytí ?ivotních náklad?. V?neposlední ?adě byl v?tomto ?lánku identi? kován i?fakt, ?e pozice na?kated?e ?i ústavu je vzhledem k?omezen?m úvazk?m spí?e nedosti?n?m snem a?p?evládá práce na?omezen? ?as v?rámci grantov?ch projekt?. Stále vět?í omezenost pracovních míst je problémem nejen v??eské republice.Na?v?sledky studie ?ervinkové reaguje Hofreiter (2010) a?osvětluje své zku?enosti doktoranda externího, jeho? motivace i?podmínky studia jsou poměrně odli?né a?kter? má závazky jinde. Pozice externího dokto-randa je tedy nesrovnatelná s?pozicí interních doktorand?. Z?jeho stati je té? patrné, ?e problémy na?Slovensku jsou podobné. Systém prochází změnou, a?ne v?dy je dob?e míněná snaha o?profesionalismus v?akademic-kém prost?edí zevnit? podporována. Autor upozorňuje na?to, ?e sou?ástí profesionálního pracovního v?konu i?v?akademické sfé?e je jistá samoregulace subjektu, kter? pak pova?uje za?samoz?ejmost i?plnění neoblíben?ch administrativních úkon? ?i orientaci na?mě?itelnou efektivitu a?ekonomickou v?konnost své badatelské pozice. A?koliv i?v?této autorově stati jde o?zajímavé a?cenné re? exe, je nutno ji brát jako p?íspěvek jednotlivce, p?i?em? zku?enosti jin?ch se mohou zna?ně odli?ovat.Autorky Lovasová a?Brabcová (2011), které se ve?své kvalitativní sondě té? zamě?ily na?re? exe student? externí formy doktorského studia psychologie na?dvou univerzitách v??R, shrnují, ?e pro?ívání doktorského studia v?kombinované formě ovlivňují vnit?ní a?vněj?í podmínky. Vnit?ní podmínky, které ovlivňují pro?ívání doktorátu, se t?kají osobnosti doktoranda. ?adí sem kognitivní dispozice, konkrétně úroveň analyticko-syn-tetického my?lení a?schopnost koncentrace pozornosti, dále vstupní vědomosti a?dovednosti, kde se jedná zejména o?zku?enosti s?pedagogickou praxí, o?jazykové a?stylistické dovednosti a?v?neposlední ?adě zmiňují jako v?znamné i?morální a?seberegula?ní vlastnosti osobnosti. Lépe dle citovaného v?zkumu sv?j doktorát pro?ívají ti doktorandi, kte?í jsou dostate?ně aktivní p?i vyhledávání informací, jsou rozhodní a?odpovědní, organizují si dob?e sv?j ?as, mají v?dr? a?disciplínu, jsou odolní v??i zátě?i a?p?istupují celkově ke?studiu jako k?procesu rozvoje osobnosti. Ti, pro které je PGS seberealiza?ní pot?ebou, také lépe zvládají opětovné p?ijetí role studenta i?situace zkou?ení, nebo? je vnímají jako sou?ást procesu rozvoje jejich osobnosti a?odborného r?stu. Do?kategorie vněj?ích podmínek autorky za?adily p?edev?ím hodnotovou orientaci primární ?i prokrea?ní rodiny doktoranda, pomoc domovského pracovi?tě a?p?ístup ?kolitele. Pokud rodina, ve?které doktorand ?ije, pova?uje vzdělání za?d?le?itou hodnotu, doktorand má její podporu a?povinnosti se pak lépe zvládají. V?p?í-padě domovského pracovi?tě je pot?ebná reálná pomoc zejména ve?vytvá?ení ?asov?ch rezerv a?vyhledávání zdroj? pro ? nancování náklad? spojen?ch se studiem, nesta?í tedy jen morální podpora koleg? a?nad?ízen?ch.2.2 Motivace do?studiaRada vysok?ch ?kol (dále i?RV?) ji? d?íve identi? kovala a?do?svého prohlá?ení zakomponovala tyto poznatky t?kající se motivace k?doktorsk?m studijním program?m. Dle RV? (2005) je motivace k?PGS podmíněna jak mimoekonomick?mi faktory, tj. atraktivitou oboru, osobnosti ?kolitele, tradicí v?zkumného pracovi?tě, získá-ním doktorského titulu a?jeho presti?í, mo?ností zahrani?ní mobility ?i volněj?í pracovní dobou, tak roli hrají i?ryze ekonomické pohledy spojené s?perspektivou budoucího uplatnění i?ekonomick?mi podmínkami p?i samotném studiu. Je v?ak otázkou, jak byla tato data získána. Dle názoru autor? ?lo spí?e o?sumaci zku?eností vedoucích pracovník? a??kolitel? ne? re? exi získávanou od?student?. To se projevuje v?tomto dokumentu i?dále, kde je odpovědnost kladena více na?stranu studenta ne? ?kolitele ?i pracovi?tě. Dokument dále nap?íklad tvrdí, ?e d?vody ukon?ení studia v?PGS vět?inou nesouvisejí s?kvalitou v?uky, n?br? vypl?vají spí?e z?perspektivy uplatnění a?ekonomick?ch podmínek studia.A. McCulloch (2007) uvádí několik základních typ? motivací do?studia doktorátu. Poměrně ?ast?m d?-vodem pro volbu doktorátu je nutnost doktorátu pro sou?asné ?i budoucí povolání. Bu? u? pracujeme v?ob-lasti, kde je doktorát pot?eba, ?i bychom zde pracovat chtěli, ale bez doktorátu to nejde. V??eské republice ?i na?Slovensku bude ?astěj?í spí?e první p?ípad. Pokud pot?ebujeme doktorát pro zaměstnání, m??e b?t v?hodou také diserta?ní téma související s?vykonávanou prací (práce i?doktorát ,,jednou ranou“). Dal?ím typem mo-tivace m??e b?t zvy?ování zaměstnatelnosti prohlubováním schopností a?dovedností (nap?íklad provádění v?zkumn?ch studií, znalost statistiky, cizí jazyky, prezenta?ní schopnosti). Pro některé studenty m??e b?t studium doktorátu hobby, pak je pro ně d?le?it? samotn? akt studování.Kromě těchto základních motivací se setkáváme i?s?konkrétními motivy, které p?ispívají k?rozhodnutí jít na?doktorát. V?pr?zkumu na??ilinské univerzitě (Janotová, 2003, in Dugasová a?Gregu?ová, 2004) uváděli dok-torandi nemo?nost najít si zaměstnání po?skon?ení vysoké ?koly, prodlou?ení ,,studentského ?ivota“, mo?nost pracovat p?i doktorátu (a?mít stipendium), neomezen? p?ístup k?internetu ?i vyhnutí se vojenské slu?bě (pozn.
Ph.D.?existence v?oboru psychologie v??eské republice a?na?Slovensku: (de)motiva?ní faktory a?kariérní plány student? 14skon?ila a? 1. 1. 2006). Na?posledních p?í?kách skon?ila touha po?vědomostech, profesionální r?st ?i mo?nost projevit tvo?ivého a?vědeckého ducha.Pr?zkum zamě?en? p?ímo na?studenty psychologie v??eské republice ?i na?Slovensku se nám nepoda?ilo nalézt. Nejblí?e je v?zkum Czesané (2009), která se mimo jiné zab?vala motivy magistersk?ch student? (?i absolvent? magisterského studia), kte?í plánují v?budoucnu i?absolvování doktorského studia. Na?on-line do-tazníkové ?et?ení jí odpovědělo 188 student? humanitního ?i sociálněvědního zamě?ení (pozn. v?zkum byl zamě?en i?na?jiné obory; kategorie humanitního ?i sociálněvědního vzdělání se prolínaly, proto jsme je zde za?adili dohromady). Z?toho 54 student? plánuje doktorské studium a?134 neplánuje. Studenti, kte?í plánují doktorské studium, uvádějí jako nej?astěj?í motiv alternativu ,,mám vysok? zájem o?dan? obor, chci ho dále studovat a?rozvíjet své znalosti“ (n = 29); ,,chci dal?í titul (presti?)“ (n = 29); ,,zv??ení pravděpodobnosti dob-rého pracovního uplatnění a?vy??ího platu po?absolutoriu“; ,,chci si vyzkou?et vedení v?uky na??kole (sou?ást doktorandského úvazku)“ (n = 21); ,,chci si je?tě prodlou?it ,studentsk? ?ivot‘“ (n = 20). Nejméně volená alternativa byla ,,dobré platové ohodnocení doktorand? (plat od??koly)“ (n = 4) a?,,mé vysněné zaměstnání vylo?eně vy?aduje, abych měl vy??í titul ne? na?úrovni magisterského studia“ (n = 6).Zajímavé jsou i?motivy, pro? magister?tí studenti neplánují doktorské studium (tamté?). Nej?astěji byly vybírány alternativy: ,,nemyslím si, ?e by mi dal?í titul pomohl k?relativně lep?ímu pracovnímu uplatnění a/nebo vy??ímu platu, ne? bez něj“ (n = 69); ,,u? nechci/nepot?ebuji dal?í titul“ (n = 46); ,,dal?í studium u? by mě vylo?eně nebavilo (jsem rád/a, ?e u? jsem ze ?koly pry?)“ (n = 45); ,,mé vysněné zaměstnání explicitně nevy?aduje vy??í titul ne? Ing./Mgr. – studovat dál by bylo zbyte?né“ (n = 32); dal?í studium je k?ni?emu, nejd?le?itěj?í je praxe (n = 31); ,,rád bych dál studoval, ale doktorandské studium je ?asově náro?né a?témě? není mo?né vedle něj pracovat na?pln? úvazek“ (n = 18); ,,obor, kter? studuji, pro mě není natolik zajímav?, abych v?něm chtěl je?tě dále rozvíjet své znalosti“ (n = 16). Nejméně byly vybírány alternativy: ,,rád bych dál studoval, ale doktorandsk? úvazek je p?íli? ?patně placen?“ (n = 9) a?,,nikdo z?mého okolí doktorandské stu-dium neabsolvoval/neabsolvuje – nemám motivaci“ (n = 9), ,,rád bych dál studoval, ale ji? plánuji brzo zalo?it rodinu, co? je ? nan?ně a??asově náro?né, a?tudí? s?doktorandsk?m studiem tě?ko skloubitelné“ (n = 12).Auto?i závěre?né zprávy t?kající se student? p?írodovědn?ch obor? (Rochovská, Holubová, Fila, 2006) se domnívají, ?e mnoho doktorand? vnímá doktorát jako ,,vy?kávání na?lep?í p?íle?itost“ a?,,?e?ení nezaměstna-nosti“. Auto?i také citují v?zkum Janotové z?roku 2003, která uvádí v?sledky ?et?ení nej?astěj?ích d?vod? p?ed-?asného ukon?ení doktorátu: jin? pracovní poměr a?nedostatek ?asu s?tím spojen? (42 %), dále nedostate?né ? nan?ní podmínky (témě? 19 %; pozn. autor?: ?lo o?situaci p?ed reformou, dnes dostávají interní doktorandi vy??í stipendium) a?zalo?ení rodiny a?těhotenství (15 %).2.3 Spokojenost se studiemDá se p?edpokládat, ?e spokojenost se studiem bude ovlivněna mnoh?mi faktory, jako jsou kvalita v?uky, mno?ství povinností, kvalita vztah? na?pracovi?ti, vztah se ?kolitelem ?i osobnost samotného doktoranda. Mnohé z?těchto faktor? ji? byly zmíněny v?úvodních ?ástech tohoto ?lánku. Dal?ími faktory jsou také délka studia (po?áte?ní nad?ení, následné vyst?ízlivění, opětovné nalezení ,,radosti“ ?i opu?tění studia…) ?i for-ma studia. Právě forma studia je podle nás nedoceněn?m faktorem, nebo? studium doktorátu obvykle p?íli? ,,nemyslí“ na?externí doktorandy a?jejich speci? cké pot?eby. Rozdíl pak b?vá spí?e v?(ne)pobírání stipendia ?i mno?ství dal?ích úkol? pro katedru (zapojení do?v?zkumn?ch záměr?, u?ení, opravování písemek apod.). Zku?enosti s?odli?ností externího doktorátu zmiňují v??e Hofreiter (2010) ?i Lovasová a?Brabcová (2011). Jak poukazuje v?zkum Neumanna a?Rodwellba (2009), nejde pouze o??esk? ?i slovensk? fenomén. Auto?i zkoumali spokojenost s?doktorátem u?australsk?ch student? pracujících na??áste?n? úvazek na?v?zkumném záměru své instituce a?porovnávali je s?doktorandy zapojen?mi naplno. V?sledky ukazují, ?e tito studenti ukon?ují dok-toráty rychleji (pokud se jejich úvazek p?epo?ítá na?pln?) ne? studenti naplno zapojení, ale na?druhou stranu jsou méně spokojení s?podporou a?h??e vnímají klima na?pracovi?ti.2.4 Kariérní vyhlídkyZa?posledních 20 let víceméně konstantně nar?stal po?et doktorand? psychologie na?jednotliv?ch katedrách. A? v?posledních letech se tento trend ustálil a?na?někter?ch katedrách dochází pomalu i?ke?sni?ování po?tu doktorand? (osobní sdělení několika vedoucích kateder, 2010). Nevíme o?tom, ?e by uplatnitelnost absolvent? katedry v??R ?i Slovensku v?sou?asné době ?e?ili. Aktuální otázkou je spí?e: co dělat s?absolventy, kte?í ukon?ili pouze bakalá?sk? stupeň a?nejdou ?i nedostanou se na?magistersk? (tuto otázku v?sou?asnosti v?zkumně ?e?í autorsk? kolektiv A. Neusar, S. Je?ek a?J. Mare? v?rámci evropského projektu EUROPLAT).
15Ale? Neusar, Miroslav Charvát, Martin Dolej?Jedním z?mála odborník?, kter? se otázkou kvality postgraduální p?ípravy v?zkumně zab?vá dlouhodobě a?systematicky, je J. Mare?. S?kolegou S. Je?kem (Mare?, Je?ek, 2009) publikovali anonymní dotazníkovou studii zamě?enou na?posouzení doktorského studia na?UK z?pohledu jeho absolvent? z?15 fakult (bohu?el se nedají odli?it studenti oboru psychologie). Koresponden?ně odpovědělo celkem 392 osob (cca 51% návratnost). Z?v?sledk? vybíráme jen ty, které se ú?eji dot?kají motivace student? a?jejich kariérní dráhy. Po?absolvování PGS se akademické karié?e v?oboru věnovalo 82 % respondent?, v?p?íbuzném oboru pak 11 % a?jen 7 % se akademické karié?e nevěnovalo. Mezi jednotliv?mi obory nebyl zji?těn rozdíl. Sou?asné zaměstnání na?vysoké ?kole má 46 %, na?Akademii věd pracuje 12?%, ve?v?zkumn?ch ústavech 2?%, ve?státní správě 6?%, v?pr?myslu 5?% a?jinde zb?vajících 23?% respondent? (5?% je aktuálně nezaměstnan? vět?inou na?mate?ské dovolené). ?astěji odcházejí na?Akademii věd ?erství dokto?i p?írodovědn?ch obor? (21?%), kde?to do?státní správy odcházejí ?astěji dokto?i humanitních obor? (11?%). Zajímavé a?pro ná? obor spí?e nelichotivé je zji?tění, ?e nejvíce p?ipomínek (popsan?ch p?eká?ek) se objevilo právě u?absolvent? humanitních obor?. Mnozí měli problémy na??kolicím pracovi?ti se získáním vlastního pracovního místa ?i po?íta?ového a?p?ístrojového vy-bavení, museli vykonávat pomocné práce, nesetkávali se v?dy se vst?ícností od?kmenov?ch pracovník?, neměli mnoho mo?ností spolupráce ?i zapojení se do?kvalitního v?zkumu a?v?neposlední ?adě nebyli d?sledněji cvi?eni v?dovednostech v?zkumníka.Golde a?Dore (2001) uvádějí, ?e 37?% doktorsk?ch student? psychologie z?27 americk?ch univerzit (spí?e těch ,,lep?ích“) p?em??lí vá?ně o?tom, ?e by po?ukon?ení doktorátu pokra?ovali v?akademické dráze, p?esto?e se vzhledem k?velkému po?tu doktorand? rok od?roku zmen?uje ?ance, ?e v?bec akademické místo dostanou a?dojdou k?vysněné de? nitivě (tzv. ,,tenure“). Touha z?stat v?akademické prost?edí bude do?zna?né míry ovliv-ňována také univerzitou, kde doktorandi studují, a?jejím zamě?ením. V?jiné studii uvádějí Graves a?Wright (2007), ?e pouhá 3?% americk?ch doktorand? psychologie v?oboru ?kolní psychologie uva?uje o?akademické dráze.V?zahrani?í existují publikace věnující se tématu, jak p?e?ít v?akademickém prost?edí a?co by měl doktorand ?i ?erstv? doktor dělat, aby se v?tomto prost?edí udr?el (nap?. Hume, 2005). U?nás nevíme o?podobné publikaci, nicméně problémy jsou zde podobné. Proto jsme se také rozhodli věnovat této problematice (i?obecně studiu doktorátu) v?oboru psychologie monogra? i, která by měla vyjít po?átkem p?í?tího roku.Americká psychologická asociace (APA, 2011) je ve?vyhlídkách doktorand? psychologie velmi optimistická a?cituje vlastní pr?zkum z?roku 2001, ?e 75?% absolvent? nachází práci do?3 měsíc?. Dle amerického pracov-ního ú?adu (Bureau of Labor S tamté?) budou kariérní ?ance i?v?sou?asnosti nadále velké. Nicméně dále v?textu je také zmíněno, ?e vy??í ?ance mají studenti z?p?edních univerzit a?studenti s?velmi d?kladn?mi znalostmi a?schopnostmi (nap?. odborníci v?kvantitativních v?zkumn?ch metodách ?i po?íta?ov?ch vědách, ?kolní psychologové, psychologové ve?zdravotnictví). Takoví studenti by jistě měli mo?nost získat práci a?měli by v?hodu oproti uchaze??m z?jin?ch obor?, a?to i?v??eské republice ?i na?Slovensku. Otázkou ov?em z?stává, které ?eské ?i slovenské univerzity produkují takové doktorandy a?jací doktorandi jsou u?nás pot?eba. Sami se setkáváme spí?e ojediněle se studenty (?i absolventy doktorského studia), kte?í by měli opravdu hluboké znalosti psychologie, statistiky, metodologie, neurověd apod., nebo? ?ádn? z?doktorát? nemá dle nám dostup-n?ch informací nastavena mě?ítka kvality tak vysoko jako ?pi?kové evropské, asijské ?i americké univerzity. Podobné je to i?s?platy v?USA, kde absolventi doktorátu pat?í mezi skupinu s?nejvy??ími platy v?rámci oboru psychologie, co? je u?nás ?i na?Slovensku velmi ojedinělé.Zajímav? pohled na?pracovní uplatnitelnost absolvent? doktorátu nabízí pr?zkum, kter? byl proveden v?35 ? rmách na?Slovensku (Rochovská, Holubová, Fila, 2006). A?koliv jde o?p?írodovědné obory, podobné v?hody i?nev?hody z?velké ?ásti platí i?pro?absolventy doktorátu v?psychologii a?zejména minusy nám potvrdili nezávisle i?dva pracovníci s?personálních agentur (osobní sdělení, 2011). Silné stránky absolvent? doktorátu jsou dle ? rem zejména tyto:o
teoretické zku?enosti z?oboru, ?asto i?zahrani?ní zku?enosti,o
dobrá teoretická p?ipravenost,o
schopnost p?ínosu inovací a?nov?ch trend? do?? rmy,o
ovládání cizích jazyk?,o
ochota pracovat p?es?as,o
samostatnost v??e?ení problém? ve?vysokém nasazení a?tempu,o
lep?í postavení p?i jednání.
Ph.D.?existence v?oboru psychologie v??eské republice a?na?Slovensku: (de)motiva?ní faktory a?kariérní plány student? 16Paradoxně nev?hod shledávají ? rmy vět?í mno?ství a?jeví se jim záva?něj?í:o
věk – absolventi b?vají ?asto star?í, méně formovatelní, myslí si, ?e mají vzdělání, ale chybí jim zku?enosti,o nep?imě?ené sebevědomí,o
individualistick? p?ístup, ne v?dy schopnost komunikovat s?klienty ?i spolupracovníky,o nep?izp?sobivost,o
p?íli?ná odbornost, z?které panuje strach,o vět?í ? uktuace, snaha najít lep?í práci, lépe ohodnocenou,o
ni??í schopnost vlastní sebemotivace, zainteresovanosti pro práci ?i zájem etablovat se ve?? rmě.Z?velké ?ásti ale p?jde spí?e o?stereotypy, nebo? někdo s?titulem Ph.D.?pracuje pouze v?8 z?35 ? rem. Nicméně jde vidět, ?e k?lidem s?Ph.D.?panuje i?p?es mnohé ocenění spí?e ostra?itost, a?nedá se ?íci, ?e titul Ph.D.?by automaticky zvy?oval uplatnitelnost na?pracovním trhu.3 CílCílem na?eho v?zkumu je zejména rozbor motivace ke?studiu doktorátu v?oboru psychologie v??R a?na?Slovensku z?pohledu zájemc? z??ad absolvent? magisterského studia i?aktuálně studujících doktorand?. Smysl na?eho v?zkumu spat?ujeme zejména v?tom, ?e p?inese cennou zpětnou vazbu pro vzdělávací systém. V?zkumn? problém dále dělíme na?podoblasti, které jsou de? novány t?emi v?zkumn?mi otázkami:a) Jaká je struktura motivace ke?vstupu do?studia doktorátu?P?edpokládáme, ?e motivace, která ovlivňuje zva?ování, zda se ú?astnit p?ijímacího ?ízení na?doktorát, má povahu spí?e procesu ne? jednorázového rozhodnutí a??e v?ní hraje roli celá ?ada faktor?.b) Jaká je spokojenost se studiem doktorátu?Tato otázka se t?ká spí?e fáze po?p?ijetí, kde by se podle nás měla projevit zejména konfrontace o?ekávání a?reality, ale té? i?celková náro?nost studia a?jeho zvládání ze strany student?.c) Jaké jsou kariérní vyhlídky student??Zde nás zajímají zejména oblasti, ve?kter?ch se studenti chtějí v?budoucnu pracovně uplatnit, a?jak? v?tomto ohledu spat?ují p?ínos právě studia doktorátu ?i získaného titulu Ph.D.4 Metody a?souboryPro ú?ely splnění cíl? na?í studie jsme zvolili smí?en? v?zkumn? design kombinující v?hody kvantitativního i?kvalitativního p?ístupu. V?prvních dvou explorativních studiích jsme se pomocí anonymního on-line dotaz-níku ptali nap?íklad na?motivaci ke?studiu, kompetence ?i kariérní vyhlídky. Obě studie jsou úzce provázány a?mnoho otázek je stejn?ch. První studie se dotazuje student? z?posledních dvou ro?ník? magisterského studia psychologie a?druhá student?, kte?í ji? studují doktorské studium. T?etí, kvalitativně orientovaná studie se za-mě?uje na?anal?zu p?íběh? o?pr?běhu doktorátu, které jsme získali v?textové formě od?doktorand?. Doplňuje tak zejména druhou studii o?hlub?í a?více kontextualizované poznatky.4.1 Studie I: Dotazník pro magisterské studentyPrvní studie se zamě?ila na?magisterské studenty a?studentky psychologie v??eské republice a?na?Slovensku. On-line dotazník obsahoval 27 polo?ek (s?uzav?en?mi i?otev?en?mi otázkami), které se tematicky soust?edily na?a) motivaci student? získat PhDr.?a?Ph.D.?titul, b) oblasti profesního zájmu, c) na?informovanost o?dok-torském studiu a?d) na?zájem o?doktorskou formu studia. Studenti byli osloveni informa?ním e-mailem p?es asistentky vedoucích kateder. Dotazník vyplnilo 53 studentek a?student? ze t?í ?esk?ch (75?%, N?=?40) a?jedné slovenské univerzity (24?%, N?=?12). Soubor je tvo?en z?83?% (N?=?43) ?enami a?17?% (N?=?9) mu?i, co? p?i-bli?ně odpovídá vy??ímu po?tu ?en na?tomto typu studia. Vět?ina studuje v?prezen?ní formě (87?%, N?=?45) a?p?ibli?ně polovina je z?posledního ro?níku magisterského studia a?polovina z?p?edposledního (tj. 4. a?5. ro?-níku neděleného magisterského studia ?i 1. a?2. ro?níku magisterského studia, pokud je děleno na?bakalá?ské a?magisterské). Pr?měrn? věk student? je 24,4 (SD?=?2,2) a?věkové rozmezí 22–32 let.
17Ale? Neusar, Miroslav Charvát, Martin Dolej?4.2 Studie II: Dotazník pro doktorandyDruhá studie se zamě?ila na?doktorské studenty psychologie. On-line dotazník o?60 polo?kách se zab?vá a)?motivací ke?studiu doktorátu, b) kariérními plány student?, c) spokojeností a?obtí?emi spojen?mi se stu-diem a?d) kompetencemi doktorand?. Dotazník vyplnilo alespoň ?áste?ně 127 student? z??eské republiky (N?=?83) a?Slovenska (N?=?44). Z?toho 76?% tvo?í ?eny, co? p?ibli?ně odpovídá vy??ímu zastoupení ?en v?tomto typu studia. Pr?měrn? věk student? je 30 let (SD?=?5,7; Q1?=?26; Q3?=?31). Z?toho 11 student? má 40 a?více let. Forma studia je nej?astěji interní (55 %), dále externí (37 %) ?i p?echod z?interní na?externí (7 %). Vět?ina student? nad 30 let studuje v?externí formě, pod 30 let v?interní formě. V?jednom p?ípadě jsme zaznamenali p?echod z?externí formy do?interní.4.3 Studie III: P?íběhy doktorand?T?etí, kvalitativní studie byla realizována jako doplněk dotazníkov?ch ?et?ení. Jedná se o?mapující v?zkumnou sondu do??ivota postgraduálních student? v?oboru psychologie v??R a?SR. Cílem bylo získání barvitěj?ích zku?e-ností s?pr?během doktorského studia v?kontextu profesních i?osobních ?ivot? participant?. Tvorba dat probíhala v?období podzim 2010 a? jaro 2011. Oslovili jsme aktuálně studující v?doktorsk?ch programech v?interní i?externí formě na?v?ech katedrách psychologie a?té? několik málo jedinc?, kte?í ji? studium dokon?ili. Návratnost zatím nezaru?uje ideální pokrytí. V?běrov? soubor studie tvo?í celkem 24 participant?, 12 mu?? a?12 ?en. Z?toho 21?participant? stále studuje a?3 ji? studium ukon?ili (z?toho 2 neúspě?ně). V?interní formě se v?době realizace nacházela polovina respondent?. Zku?enost s?p?echodem z?interní do?externí formy během studia měli 4 dok-torandi. V?prvním roce studia se nacházelo 8 participant?, ve?druhém 10, ve?t?etím 3 a?zbylí 3 studovali nebo studují ?est a?více let. Pr?měrn? věk v?ech ?inil 30,1 let s?poměrně ?irok?m varia?ním rozpětím od?24 do?47 let. Zatím se nám poda?ilo získat pouze dva zástupce ze Slovenska a?bohu?el v?ichni participanti v?etně zmíněn?ch Slovák? studují pouze v??R. Té? rozlo?ení v?rámci pracovi?? v??R není rovnoměrné, nebudeme v?ak z?etick?ch d?vod? identi? kovat ta pracovi?tě, která jsou v?souboru více zastoupena. Pracovali jsme s?metodou krátk?ch strukturovan?ch narativních v?povědí sepsan?ch participanty ze t?í ?asov?ch hledisek: a) situace p?ed p?ijetím, b) v?pr?běhu studia a?c) v?hledy do?budoucnosti. Analyzovan? materiál sestával z?24 v?povědí o?pr?měrném rozsahu cca 3 stran A4. K?anal?ze jsme p?istupovali kombinovaně, jak z?perspektivy narativní, tak pomocí IPA (Interpretativní fenomenologické anal?zy). Data jsme organizovali za?pomoci so? waru ATLAS.ti.5 V?sledkyV?tomto p?íspěvku budeme analyzovat pouze ?ást v?sledk? z?na?eho v?zkumného ?et?ení. Zamě?íme se na?téma motivace ke?studiu, spokojenosti se studiem a?kariérní v?hledy po?ukon?ení doktorského studia. Jeliko? jsou v?echny t?i studie úzce provázány, strukturujeme v?sledky ne dle jednotliv?ch studií, ale tematicky. Magisterské studenty z?první studie budeme naz?vat ,,magist?i“ a?studenty doktorátu z?druhé studie ,,dokto-randi“. V?kvalitativní studii jde také o?doktorandy, tak?e budeme psát o?,,doktorandech“ s?up?esněním, ?e jde o?v?sledky z?kvalitativního ?et?ení.5.1 Motivace ke?studiu doktorátu v?oboru psychologieJeliko? je v??eské republice i?na?Slovensku zatím je?tě stále populární i?tzv. ,,mal? doktorát“, zajímalo nás, kolik magistersk?ch student? uva?uje o?získání titulu PhDr.?Získat titul PhDr.?je rozhodnuto 55?% (N?=?29) respondent? a?45?% (N?=?23) je?tě není rozhodnuto ?i nemá zájem.V?otázce, pro? je pro studenty získání titulu PhDr.?d?le?ité, se objevilo mnoho zajímav?ch odpovědí, nap?.: ,,Ráda bych pracovala v?klinické oblasti, myslím si, ?e doktorsk? titul u?pacient? vzbuzuje vět?í d?věru. Dal?ím je ten, ?e se díky titulu odli?ím od?magistr? z?r?zn?ch jin?ch obor?.“, ,,Nezajímá mě tolik titul jako mo?nost pokra?ovat ve?studiu a?soubě?ně s?ním si roz?i?ovat zku?enosti v?praxi, kter?ch zatím je?tě mnoho nemám.“, ,,Ka?d?m rokom sa zvy?uje po?et absolventov psychologie, a?preto ka?dá ?al?ia mo?nos? vzdelávania a?zvy?o-vania mojej hodnoty na?trhu práce je pre mňa d?le?itá.“, ,,Nemyslím, ?e je nějak zvlá?? d?le?it?. Vypadá lépe ne? titul Mgr.“Dále se ji? budeme zab?vat pouze doktorsk?m studiem, které je po?magisterském studiu rozhodnuto studo-vat 21 (40?%) student?. Odpově? ,,je?tě nevím“ si vybralo 18 student? (34?%) a?volbu ,,ne“ zvolilo 14 student? (26 %).Vzhledem k?po?tu doktorandsk?ch míst jde o?p?ekvapivě vysoké procento. Rozpor mezi po?tem míst a?po-?tem student? m??e b?t dán samoz?ejmě i?zkreslením vzorku (jen ti aktivněj?í odpověděli na?ná? dotazník) ?i plány, které nebudou realizovány.
Ph.D.?existence v?oboru psychologie v??eské republice a?na?Slovensku: (de)motiva?ní faktory a?kariérní plány student? 18Interní formu by chtělo studovat 56?%, a?to na?kated?e, kde studují a?získají magistersk? titul. Volba interní formy byla komentována nap?íklad: ,,Osobní p?ístup mezi ?leny katedry, mo?nost hlub?í spolupráce, zisk stipendia.“, ,,Chci si budovat kariéru v?akademické sfé?e a?věnovat se mezioborovému v?zkumu. V?interní formě je to snáze realizovatelné jak v?externí.“ nebo ,,Jednak trvá menej rokov, je bezplatná a?chcela by som e?te p?sobi? na??kole.“. Pro externí formu se rozhodlo 44?% studentek a?student?, kte?í to hodnotí takto: ,,Aby som si mohla robi? doktorát z?klinickej psychológie v?nemocnicnom zariadení.“, ,,Zejména kv?li ? nan?ní situaci budu z?ejmě nucena pracovat.“ nebo ,,Kv?li pracovnímu a?rodinnému ?ivotu (rodina, hypotéka atd.)“.Magist?i i?doktorandi si mohli vybrat z?11 d?vod? pro volbu doktorského studia uveden?ch v?tabulce 1. Ka?d? respondent si mohl vybrat více d?vod?, a?proto jsou procenta spo?ítána z?celkového po?tu odpovědí. U?magistr? jde o?studenty, kte?í uva?ují o?doktorátu, nicméně nevíme, zda na?doktorát později nastoupí, ?i nikoliv. D?vody obou skupin jsou velmi podobné a?malé rozdíly nelze díky velikosti vzorku a?rozdílnosti skupin p?eceňovat. Největ?í rozdíl mezi oběma skupinami je v?d?vodu ,,Zlep?ení pozice na?trhu práce“.D?vod pro studium ?i plánované studium doktorátuMagist?i(n = 39)Doktorandi(n = 127)?etnost ?etnost%abs.%abs.Mám vysok? zájem o?dan? obor a?chci ho dále studovat a?rozvíjet své znalosti 19 28 20 94Baví mě v?zkum 9 13 15 69Chci u?it na?vysoké ?kole 9 13 14 67Ph.D.?titul je pro mě presti?ní zále?itostí 15 22 11 50Zlep?ení p
ozice na?trhu práce 19 27 9 43Chci si je?tě prodlou?it ,,studentsk? ?ivot“ 10 14 6 30Studium mi umo?ní cestovat do?zahrani?í 10 14 5 23Bylo mi to doporu?eno lidmi z?katedry 0 0 5 25Plánované zaměstnání si vy?aduje Ph.D.?titul 1 2 5 21Chtěl(a) bych b?t akademikem 4 6 5 24Finan?ní motivace (stipendium) 3 5 5 22Tab. 1: Porovnání ?etností d?vod? pro plánované studium doktorátu u?magistersk?ch student?, kte?í uva?ují o?postgraduálním studiu psychologie a?d?vody uváděné ji? studujícími doktorandy (?azeno dle doktorand?)Pr?měrné stipendium na?Slovensku je p?ibli?ně 500 Euro (12 250 K?), zatímco v??R 7000?K?. To by mohlo vést k?domněnce, ?e ? nan?ní motivace bude ?astěj?í na?Slovensku, co? se neprokázalo, nebo? je zmiňována na?Slovensku o?pouhá 3?% více ne? v??R. Je také mo?né, ?e tento d?vod nemusí b?t sociálně ?ádoucí. O?5?% ?astěji je v??R zmiňován ,,vysok? zájem o?obor“ a?naopak o?4?% méně volili ?e?tí studenti alternativu ,,Ph.D.?titul je pro mě presti?ní zále?itostí“. Ostatní rozdíly jsou zanedbatelné a?obecně se dá konstatovat, ?e mezi studenty z??R a?SR jsme nenalezli v?razněj?í rozdíly v?self-reportované motivaci ke?studiu.Jako zajímavěj?í se jeví rozdíly v?motivaci externích a?interních student?. Externí studenti vybírali ?astěji oproti interním alternativy: Zlep?ení pozice na?trhu práce (o?7?% více), Vysok? zájem o?obor (o?8?% více), Ph.D.?titul je pro mě presti?ní zále?itostí (o?6?% více), Plánované zaměstnání si vy?aduje Ph.D.?titul“ (o?5?% více), a?naopak o?3% méně uváděli alternativu: Baví mě v?zkum. Logicky témě? neuváděli ? nan?ní motivaci (stipendium), nebo? jej ve?vět?ině p?ípad? nedostávají, ?i motivaci b?t akademikem (mnozí jimi ji? jsou).Dále nás zajímalo, pro? magister?tí studenti neplánují doktorské studium. Nej?astěji vybrané d?vody byly: a) te? je pro mě d?le?itěj?í získávat praxi (46 %); b) nechci titul Ph.D., proto?e v?oboru, ve?kterém chci pra-covat, ho nepot?ebuji (17 %); c) dal?í studium u? by mě vylo?eně nebavilo (17 %). Tito studenti by chtěli, aby v?jejich pracovní ?innosti bylo zastoupeno poradenství, terapie a?diagnostika. V?men?í mí?e personalistika,
19Ale? Neusar, Miroslav Charvát, Martin Dolej?mana?erské ?innosti a?eduka?ní aktivity. Studenti plánují pracovat jako státní zaměstnanci nebo jako zaměst-nanci v?soukromém sektoru. Ti studenti, kte?í plánují doktorát, by se nej?astěji zamě?ili na?v?zkum v?klinické (28 %), sociální (14 %), poradenské (8?%) a?kognitivní psychologii (8 %).V?kvalitativně zpracovávan?ch naracích uváděli doktorandi té? ?adu zajímav?ch incentiv nebo okolností, které je dovedly ke?studiu doktorátu. Tyto jsou vět?inou v?souladu se zji?těními z?dotazník?, nicméně p?esto pouká?eme na?dva dal?í rozměry. Prvním je mo?né rozdělení motivace na?pozitivní a?negativní. Tím druh?m pak sociální rozměr v?podobě klí?ov?ch osob.Do?pozitivní motivace jsme za?adili v?povědi, kde studenti popisovali vnímanou atraktivitu akademického prost?edí. Lákala je v?uka a?v?zkum, brali to jako velmi zajímavou práci ?i p?edstupeň pro práci ?i studium v?zahrani?í. Někte?í p?ímo uváděli, ?e vzdělání je pro ně něco jako ?ivotní pot?eba. Ojedinělá nebyla ani motivace vy??ím titulem, kter? je brán jako odli?ení kvality vzdělání. Do?pozitivní motivace jsme proto ?adili i?nutnost danou zaměstnáním (vět?inou u?externist? p?sobících na?katedrách bez vlastního PGS).Jako negativní motivaci jsme ozna?ili spí?e strategie, které v?PGS nacházeli ?e?ení jiného problému. Objevil se nap?íklad motiv uh?bání stereotypu a?zátě?i, kdy studentka po?letech praxe hledala odpo?inek od?náro?né klinické práce: ,,…cítila jsem, ?e si pot?ebuji odpo?inout. Odjela jsem do?ciziny. Po?návratu z?del?ího pobytu v?zahrani?í jsem se za?ala rozhlí?et v?novém bydli?ti po?práci a?uvědomila jsem si, ?e mě to netáhne zpět k?práci s?klienty.“ (narativ 19)?ást participant? up?ímně vyprávěla, ?e v?té době nevěděli, co dál po??kole, byli a?mo?ná stále jsou pro-fesně nevyhranění, p?ípadně mají dokonce jist? strach z?praxe psychologa ?i obavy, zda by v?této roli uspěli. V?doktorském studiu pak nacházejí mo?nost prodlou?ení studentského ?ivota, uspokojení pot?eby b?t stále mezi sv?mi znám?mi ve?známém prost?edí. ,,Lákalo mě na?studiu mo?nost jistého moratoria … odlo?it je?tě plné pracovní nasazení a?tím omezení volnosti … ale také z?stat v?kontaktu se studentsk?m ?ivotem … pod-po?ilo mě v?tom hodně to, ?e mi z?stane statut studenta, budu pobírat stipendium, nebudu tedy u? tak závislí na?rodi?ích.“ (narativ 15).Druh?m d?le?it?m spou?tě?em kariéry doktorand? byly v?znamné osoby v?jejich ?ivotě, a? u? v?podobě vzor? star?ích koleg? a?jejich ?ivotního stylu (volná pracovní doba, kreativní práce atp.), nebo v?podobě lidí, kte?í je na?tuto my?lenku p?ivedli. Rozhodnutí studovat bylo ?asto podporováno nebo dokonce o?ekáváno jejich rodinou ?i lidmi z?blízkého sociálního okolí. ,,Moje tehdej?í p?ítelkyně – sou?asná man?elka – u? měla skoro doktorát hotov?, rodi?e jsou taky dokto?i, stejně jako spousta m?ch kamarád?, tak?e to pro mne byla vcelku p?irozená sou?ást vzdělávacího procesu, neskon?it u?Mgr.“ (narativ 2)Velkou, mo?ná a? klí?ovou roli pak m??e sehrát pedagogem/?kolitelem identi? kované nadání. ,,Dodnes jsem p?esvěd?ená o?tom, ?e neb?t mého ?kolitele, kter? mě provázel pregraduálním studiem a?u?il mě vědecké práci ji? tehdy, do?doktorského studia bych nenastoupila.“ (narativ 7)5.2 Motivace ,,pracovat na?doktorátu“ po?p?ijetíV?rámci kvalitativní substudie nás také zajímalo, jaká je motivace pracovat na?doktorátu po?p?ijetí. Situace po?p?ijetí s?sebou dle v?povědí doktorand? p?inesla jednak radost a?úlevu, ov?em po?nějaké době té? srov-návání jejich o?ekávání s?realitou. Prvotní impuls u?někter?ch vedl k?intenzivněj?ímu samostudiu a?snaze proniknout více do?oboru. Velmi záhy se ale ve?vět?ině p?ípad? dostavily dal?í závazky. ?áste?ně vznikaly jako administrativní ?i jiné povinnosti delegované ze strany akademického pracovi?tě (u?ení, zkou?ení, ve-dení prací, administrativa, psaní projekt? atp.), a?to zejména u?interních doktorand?. Dal?í cestu k?p?ehlcení si doktorandi vět?inou vy?lapávali sami mechanismem ,,teroru p?íle?itostí“, kdy jsou doktorand?m nabízeny r?zné ,,melouchy“ a?jiné a? u? ? nan?ně ?i náplní práce zajímavé úvazky na?rozli?n?ch projektech. Následující ukázka je tedy spí?e ideální variantou, která se ne ka?dému da?í: ,,Kdy? se zam??lím nad pr?během mého studia, mám z?toho dobr? pocit. Jsem cílevědomá a?umím si ur?ovat priority, co? mi velmi pomáhá nenechat se svést z?cesty. Mám ?asto nabídky na?r?zné vedlej?í projekty, vět?inu z?nich v?ak odmítám, abych měla mo?nost se soust?edit kromě svého úvazku pouze na?studium.“ (narativ 19)Dopad reality, kdy zejména mlad?í doktorandi, kte?í ?li na?interní doktorát, pot?ebují v?d?sledku zaklá-dání rodin nebo úvah o?něm a?po?izování bydlení více peněz, je ?asto doprovázen zna?n?m vyst?ízlivěním. U?externích ?lo o?souběh práce a?studia a?více je zatě?ují spí?e studijní povinnosti. U?obou skupin jsou dal-?ím v?znamn?m ?asově náro?n?m závazkem sebezku?enostní v?cviky a?jiné sebevzdělávací aktivity. ,,Během tohoto roku ?ekání na?první ro?ník mě ale zasáhly hodně nep?íjemné změny p?edatesta?ní p?ípravy a?úplně mi to rozhodilo ?asov? plán. Tak?e velice záhy ?lo PGS na?druhou a? t?etí kolej. Te? je pro mne situace stále nedo?e?ená, mám spoustu vzdělávání navíc.“ (narativ 20)
Ph.D.?existence v?oboru psychologie v??eské republice a?na?Slovensku: (de)motiva?ní faktory a?kariérní plány student? 20Soubě?né úvazky jsou vět?inou motivovány: a) pot?ebou praxe – doktorandi nechtějí b?t pouze teoretiky bez jakékoliv psychologické praxe, b) pot?ebou peněz – stipendium samotné na?ob?ivu nesta?í, je to spí?e doplněk (tento aspekt je mo?ná pro?íván více studenty v??R, kde je stipendium vět?inou opravdu nízké), c)?pot?ebou jistoty kariéry – na?pracovi?ti, kde doktorand studuje, vět?inou není dostatek asistentsk?ch míst, co? u?interních doktorand? vede ke?snaze se uchytit v?nějaké práci je?tě p?ed skon?ením studia.Pro zdárn? pr?běh a?úspě?né dokon?ení doktorátu se jako v?znamn? ?initel jeví, zda u?soubě?n?ch úvazk? jde o?práci mimo akademii (neziskové organizace, poradny, kliniky, ?koly…) ?i o?práci akademickou (u?ení, konference, projekty, psaní ?lánk? a?jin?ch publikací). U?první varianty je mnohem tě??í vracet se k?práci na?disertaci. Zde je pak úst?edním pojmem (?asto explicitně p?ímo zmiňovan?m) prokrastinace. Da}